Téměř čtyři roky čekal útočník Davis Ikaunieks na první ligovou trefu v zelenobílém dresu. Podařilo se mu to až nyní, když jako střídající hráč stihl srovnat na konečných 1:1 nedělní utkání s Hradcem Králové.
Minutu před koncem normální hrací doby si stihl vyrovnat na 1:1. Jak se ta situace zrodila?
Viděl jsem centr a poté, že jde brankář ven z branky. Doufal jsem, že se balon odrazí ke mně a jen to dobře trefím.
A to se povedlo. Víš vůbec, že je to tvůj teprve první ligový gól za Jablonec?
Jojo vím a mám radost. Doufám, že přijdou i další.
Vzpomeneš si vůbec, kdy jsi dal naposledy gól v české lize?
Vím to přesně. Bylo to proti Liberci ještě v dresu Jihlavy.
To už je přes čtyři roky, mezi tím si prošel další štace jako Zlín, Mladou Boleslav, byl jsi doma …
Ve Zlíně jsem byl půl roku, ale moc jsem nehrál. Pak jsem byl zraněný, stejně jako v Boleslavi. Předtím jsem byl ještě rok tady v Jablonci, pak jsem byl rok a půl doma.
No a jak se cítíš po zimním návratu zpět do Jablonce?
Znám to tu, vím, že je tu dobrá parta. Vím, jak to tu funguje. Mám to tu rád. Je radost tu chodit každý den na tréninky.
Zatím ale do zápasů nastupuješ spíš sporadicky a jako střídající hráč. Jak to koušeš?
Musím dobře trénovat a bojovat o svou šanci, bojovat o každou minutu na hřišti.
Konečný bod po tom průběhu zápasu s Hradcem Králové tedy nakonec berete?
Když jsme prohrávali a stačili vyrovnat, tak ho nakonec brát musíme. Ale před zápasem jsme měli jasný cíl, vyhrát.
Jan Bendl
