Legenda Ruda Svoboda slaví 75. narozeniny!

Jablonecký patriot a člen klubu legend Ruda "Houba" Svoboda slaví 75. narozeniny. Za celý klub mu přejeme hodně zdraví a vitality.

Jeden z nejlepších fotbalistů jablonecké historie přišel na sever Čech v roce 1966 a strávil v dresu LIAZ Jablonec krásných deset sezon, z toho poslední dvě v nejvyšší soutěži. Právě legendární Ruda „Houba“ Svoboda a jeho střelecký talent se předtím zasloužil velkou měrou o historický postup do první ligy. Ani tam se rychlý křídelní hráč neztratil a za dva roky stihl nastřílet celkem 29 branek. Celkem jich za Jablonec nastřílel 92 gólů a dodnes je s přehledem nejlepším střelcem našeho klubu. Nakoukl také na pár utkání do reprezentace. Po skončení kariéry se na dlouhé roky přemístil do amerického Chicaga, odkud se do Jablonce vrátil v roce 2006. Před rokem patřil zaslouženě mezi zakládající členy jabloneckého Klubu legend.

Celý klub FK Jablonec přeje Rudovi Svobodovi k 75. narozeninám ze srdce všechno nejlepší, hodně zdraví a jako vždy spoustu dobré nálady!

Ten čas ukrutně letí. Vždyť je to nedávno, pouhých pět let, co jsme bujaře oslavili Rudovu sedmdesátku. Že ten den připadá na 23.červenec není podstatné, Ruda vždy slaví pár dní před i po, protože těch přátel je skutečně „něurekom“.

Legenda jabloneckého fotbalu, pro mě tedy rozhodně největší velikán co na Střelnici kopal, bude vzpomínat a my s ním. Pro nás je to životní fotbalový osud, my začali s novinařinou, když pan Polák Rudu Svobodu do Jablonce „realizoval“. Byli jsme mladí a nezkrotní, on na hřišti, my občas u pera či lépe psacího stroje Consul.

Jako kdyby to bylo včera. V jabloneckém Corse, což bývala od války bašta jabloneckých fotbalistů, se rozletěly dveře a vstoupil mladík, štíhlý s nesmělým výrazem ve tváři začal odpovídat nesměle na otázky, které jsme mu jménem Novin Jablonecka s Jirkou Šourkem začali pokládat. To se psal rok 1965 a dotyčný mladík právě skončil základní vojenskou službu. Ta „nesmělost“ se brzy proměnila ve vlastnost, pro kterou dodnes nemáme pojmenování. A když řekneme, že kde se objeví, tam vyjde sportovní sluníčko, tak to asi bude nejblíže pravdě. A to, přátelé, dodnes! Na Střelnici se potkal na hřišti nejprve s Rudlou Fahrnerem a Frantou Vítů, poté s Láďou Novákem, Sváťou Pluskalem či Tadeášem Krausem;a to byly nějaké veličiny! Respekt? Ve hře určitě ne, on byl rodilý vůdce, i když kapitánskou pásku mu za celých těch jabloneckých deset let nesvěřili. Odchovanec Běchovic vojákoval v Dukle Žatec a z města chmele to měli fotbalisté do Jablonce odjakživa blízko. Moc ho chtěla Sparta, kde kopal jeho starší brácha Ladislav, ale Ruda našel v Jablonci svoje životní „město zaslíbené“. Okamžitě se stal miláčkem fanoušků, které na hřišti svojí hrou nesmírně bavil (na rozdíl od soupeřů). Mužstvo s nápisem LIAZ na dresu si po dlouhá léta nikdo ani neuměl bez něj představit. Odjakživa měl rád pivo, to používal jako povolený dopink a jeho „nasávání“ mu přiválo slavnou přezdívku. No ale když se ho nezapomenutelný redaktor Československého sportu Franta Černoch v jednom z rozhovorů zeptal, odkud ta přezdívka přilétla, tak odpověděl pohotově: “Miluju houby a hlavně houbovou omáčku.“ No a fandové mu pak začali nosit košíky hub nebo pytlíky sušených … Ruda je sportovec a „hravec“ všude a všeho. Strašně nerad prohrává, však můj letitý kolega Jirka Šourek vzpomíná: „Když jsem s ním hrával debla, tak jsme spolu snad nikdy neprohráli. On mě totiž po každé mé chybě „motivoval“ takovým způsobem, že jsem chtě nechtě musel hrát nad své možnosti, aby mě z kurtu nevyhodil, navíc on sám se porval do krve o každý míček; takovou povahu má málokdo! Ale on touto povahou právě táhl celý jablonecký fotbalový mančaft, málo platné: od Rudových dob jablonecký fotbal hráče takového kalibru neměl.!Jako vrstevník, co s „Houbou“ prochází celá ta léta, to potvrzuji. On nesnášel prohry a nemusel to být jen fotbal, jeho zanícenost platila i kdyby hrál v hospodě sirky …

Jak Rudovi v jabloneckém dresu přibývala léta, jeho výkony šly postupem doby stále nahoru. V letech kdy se tu hrála celostátní druhá liga, tak to už byl vyzrálý jako víno. Před nabitou Střelnicí v kolektivu skvělých spoluhráčů rozdával fotbalovou krásu. Když teklo do bot, trenér zavelel, středopolař a špílmachr Ruda šel na hrot, vystrčil svoje lokty a soupeři odjížděli bez bodů. Byl tahounem týmu co postoupil v roce 1974 do nejvyšší soutěže, kde kraloval hned v prvním jabloneckém prvoligovém utkání v historii se slavnou Spartou, které nováček porazil 3:1, Ruda jeden gól dal, dva zrežíroval a bylo vymalováno.

Když zavzpomínáme na některé jeho zápasy, tak určitým způsobem měl „zasednuto“ na Panenkovu Bohemku, dal hattrick -Panenka nepanenka a jeho osobní strážce Packert málem věšel kopačky na hřebík. Dvěma góly na Střelnici srovnal mistra republiky bratislavský Slovan se šesti hráči československé reprezentace, mistra Evropy z roku 1976. On sám byl v širší nominaci, ale do Bělehradu ho Ježek nakonec nevzal …

O tom, že mu Jablonec, kde našel spoustu kamarádů, učaroval, není pochyb. Vždyť když ho přijel na Střelnici přemlouvat slavný trenér Ježek, aby přestoupil do Sparty, slyšel rozhodné NE. Za reprezentaci si zahrál, s Českým lvem, co trénovali slavný Rudolf Vytlačil a teplický Antonín Rýgr, absolvoval památný zájezd do jižní Ameriky. Ale to už zase vzpomíná Jirka Šourek: „Čekal jsem na výpravu v Bogotě na letišti EL DORADO s prvním českým autobusem karosovaným v Kolumbii s nápisem „Vítáme fotbalisty Českého lva!“. Mužstvo i s trenéry a doprovodem jsem posadil do autobusu, Rudu jsem si posadil do služebního Chevroletu a přes udivený pohled „očka“, což byl pracovník ministerstva vnitra provádějící dozor, jsem si ho odvezl domů. Samozřejmě první Rudova otázka zněla: „máš tu český pivo?“ Pochopitelně bylo a našla se i kapka skotské …

O tom, že Ruda Svoboda je největším hráčem historie jabloneckého fotbalu, není pochyb. Jeho 92 vstřelených soutěžních gólů mluví za vše, z toho jich za dva roky nasázel 29 v nejvyšší soutěži. S ním drží krok jedině další legenda jabloneckého fotbalu, David Lafata! Ten jich dal za Jablonec 88 a za nimi převeliká mezera.

V sobotu začal Ruda Svoboda slavit svoje neuvěřitelné výročí a jak ho znám, oslavy budou pokračovat i v dalších dnech a hodně dlouho. Tak si tu sedmdesátku + 5, náš milovaný Houbičko, užij ve zdraví a pohodě, dbej vždy prospěšných pokynů své ženy Marcelky A hlavně hodně zdraví, zdraví, zdraví, aby se ještě mnohokrát rozjasnilo sluníčko, když vstoupí jablonecká fotbalová legenda Ruda Svoboda mezi své kamarády či obdivovatele.

Jaroslav Hrabák a Jiří Šourek