Jablonecký trenér brankářů Michal Špit se v Portugalsku stará o trojici Hrubý-Valeš-Richter. S jabloneckou legendou mezi tyčemi jsme si povídali nejen o zábavných cvičeních, která během tréninků mají tempo, ale také o roli jedničky pro jarní sezónu.
Michale, je takové herní soustředění něčím zvláštní z pohledu brankáře?
Máme tady víc prostoru, než je zvykem v domácích podmínkách. Především ale je podstatné, že trénujeme na kvalitním hřišti, kde můžeme využít širší škálu cvičení než třeba na umělce. V tomhle je asi největší výhoda.
Je pro vás také důležité, že máte brankářskou trojici pod dohledem i mimo tréninky?
Nemyslím si, že je to úplně až tak podstatné. Ale přeci jen strava, pitný režim a celkový denní program jsou na vysoké úrovni. Takže kluci mohou regenerovat a trávit celý den tak, jak by se trávit měl.
Spolu s brankáři fungujete během tréninků často jako oddělená jednotka. A přitom se gólmani hodně zabaví při rozmanitých cvičeních, která se prakticky vůbec neopakují. Máte je odněkud okoukaná nebo je vymýšlíte sám?
Každý den se snažím, aby to bylo trochu jiné, aby to bylo pestré a aby je to bavilo, i když jde třeba jen o rozcvičku. Zatím musím říct, že jsou to cvičení, která mě samotného napadají. Ještě nejsem ve fázi, že bych musel využívat nějak víc internetu a hledat inspiraci. Samozřejmě se potom konečná podoba také odvíjí od toho, jaký program má mužstvo. Při nácviku střelby třeba není na cvičení čistě pro brankáře tolik času.
Máte ohlasy od brankářů, jak se jim ty tréninky zamlouvají?
Ani jsme se příliš o náplni tréninků nebavili. To je spíš otázka na ně. Ale vzhledem k tomu, že nemají námitek, tak si myslím, že jsou spokojeni.
Na startu zimní přípravy jsme přišli o Michala Bártu. Jak k tomu vlastně došlo?
Míša Bárta má za sebou velmi smolné období. Někdy v dubnu utrpěl vážné zranění kolene, z kterého se dával prakticky celý zbytek minulého roku do pořádku. V momentě, kdy se měl naplno zapojit do přípravy, tak přišel první trénink v městské hale, kde si v souboji o míč nešťastně zlomil dva prsty u nohy. Momentálně je mimo, ale nemělo by se to táhnout dlouho. Počítám, že v nejbližších dnech či týdnech se připojí znovu k týmu. Sám jsem zvědavý, v jaké fázi bude a jak bude probíhat jeho rekonvalescence.
Místo Bárty na soustředění doplnil brankářský minitým mladý Adam Richter. Jak si vede?
Adama pozoruji delší dobu. Znám ho už z dorostenecké kategorie, když se s ním a Martinem Klementem počítalo, že by mohli být šikovní a jednou třeba nakouknout do áčka. Situace se nakonec vykrystalizovala tak, že dostal tuhle šanci místo Lukáše Repáně. Ten svoji šanci před časem dostal, takže si myslím, že teď zase nadešel čas pro Adama, aby nakoukl do velkého fotbalu a nabral zkušenosti.
Sledujete na Adamovi nějaký progres během pobytu v Portugalsku a jak jste spokojen s jeho přístupem?
S přístupem jsem spokojen. Adam má samozřejmě jako mladý gólman rezervy technického rázu, na kterých právě pracujeme. Jsou to drobné detaily, ale v tom celkovém výsledku to dělá strašně moc. To, že může trénovat po boku Vlasty s Romanem, je pro něj ohromná škola. Ti už mají tyhle detaily zvládnuté a Adam to musí vedle nich vnímat.
Když jste přešel do role trenéra před rokem, měl jste tehdy vyrovnanou trojici brankářů a rozhodování bylo těžké. Jaká je situace dnes?
Ano, je pravda, že tehdy neměl trenér Frťala dlouho jasno. Musím se přiznat, že i já jsem tehdy nebyl úplně přesvědčený, kdo by měl dostat tu šanci. Každému tehdy něco chybělo. Letos je ale jiná situace. Vlasta Hrubý odchytal téměř celý podzim a svými výkony si pozici jedničky obhájil. Pokud se něco nestane, tak určitě začne v bráně on.
Štěpán Hanuš
