Ač je to k nevíře, matador Tomáš Hübschman bez úlev i ve 42 letech hltá náročné dávky zimní přípravy pod trenérem Radoslavem Látalem.
Jak koušeš ve 42 letech další zimní přípravu?
Zatím je to dobrý. Včera jsme měli takový nájezdový trénink - hřiště, běh a posilku. Dnes jsme byli na umělce na hřišti, kde je to spojené s fyzickými silami. Na závěr jsme běhali, ale to k tomu prostě patří. Jsem rád, že jsem zdravej a můžu pokračovat.
Je to pro tebe utrpení, nebo ses už těšil na první sraz v novém roce?
Neznám moc typy fotbalistů, kteří by se těšili na zimní přípravu. Těšil jsem se hlavně na všechny z týmu, ať z hráčského nebo realizačního. Samozřejmě mám rád svoji rodinu, jsem rád doma, ale přiznávám, že kabina mi pak už chyběla.
Jablonec přezimoval na jedenácté příčce v poslední skupině tabulky, což vám asi moc radostí nedělá.
Začátek nám nevyšel, lepší byla až druhá část podzimu. Hodně bodově nám pomohly domácí zápasy s Pardubicemi a Teplicemi. Chtěli bychom se teď vyšvihnout vejš, ale to chce každej. Začínáme na Slavii, kde to bude pro nás nesmírně těžké. Loni jsme tam začínali jaro taky, takže se dá říci, že víme, do čeho jdeme. Naši soupeři přijdou hned vzápětí a tam my potřebujeme bodovat. Abychom se posunuli vejš, musíme bodovat hlavně doma.
Patří mezi tvé osobní ambice před startem jarem třeba i gólový souboj s Pepou Jindříškem o nejstaršího střelce ligy?
(smích) Vůbec to nemám v hlavě. Bylo by příjemné, kdybych nějakou branku měl možnost ještě dát, ale priorita je nějaká jiná.
Tradičně si se mezi svátky účastnil silvestrovského derby pražských „S“. Jaké bylo?
Z mého pohledu se to zvrtává z exhibičního zápasu na mistrovské utkání. Hodně se to omlazuje, je tam hodně aktivních hráčů z obou stran. Na tom posledním derby bylo vidět, že to bylo už hodně svázané a chyběly tam ty kousky exhibice. Asi patnáct minut se hrálo bez branek, což pro lidi úplně není. Osobně jsem ale vždycky rád, když se tam můžu potkat a popovídat s kluky z obou táborů.
Nastoupil jsi tam v základu s naším asistentem Tomášem Čížkem. Kdo byl v tom zápase lepší, ty nebo Tomáš?
Číža (Tomáš Čížek) měl za sebou už zápas předtím ve starší kategorii +45, kde byl vyhlášenej nejlepším hráčem utkání. Tam potvrdil svou kvalitu a právem dostal nominačku i do mladší kategorie. V našem zápase samozřejmě nic nezkazil, vyhráli jsme a hodnotilo se nám to dobře.
Jablonec začal nový rok s nezvykle početnou skupinou odchovanců. Jak těžké je jim stačit?
Já se od začátku kariéry nesnažím nikomu stačit, protože jsem od začátku pomalej (smích). Samozřejmě tím, že věk přibývá a mladší hráči přicházejí, tak ten rozdíl tam vidět je. Ale tady nejsme na atletice, ale na fotbale. Takže běhat mladí můžou jak chtějí, hlavně aby hráli fotbal.
V zimních měsících tě na tréninku tradičně zdobí jako jediného žlutý kulich místo funkční čepice. To je nějaký talisman?
(úsměv) Ne, dostali jsme jí od Fortuny a já v ní trénuju, pár let už jí mám. Já jsem prostě takovej, že věci co mám delší dobu, si už nechám z nějaké té tradice.
Co říkáš na jmenování Ivana Haška novým reprezentačním koučem?
Ivan Hašek byl můj první trenér ve Spartě, tehdy mě vytáhl z B-týmu. V roce 2009 převzal reprezentaci, kdy jsem tam byl zrovna taky. Přes vánoční svátky jsem teď chodil s těmahle staršíma klukama hrát hokej, takže jsme se vídávali často, skoro třikrát v týdnu. Jsem samozřejmě rád, že je to zrovna on. Budu mu držet palce. Po zvolení jsem mu psal, že mu gratuluju. To byla jeho jednodušší část, teď přijde ta těžší, kdy si bude muset získat náklonost lidí herním projevem, výsledky a udělat nějaký dobrý počin na Euru v Německu.
Jan Bendl
