Těžce se mluvilo po utkání s Plzní Davidovi Lafatovi. Společně se svými spoluhráči předvedli ustrašený výkon, který dopomohl soupeři ke snadnému vítězství.
Po nešťastné prohře na Spartě jsme doma opět prohráli se silnou Plzní a asi s tím budete souhlasit, že rozdíl ve hře mezi námi a soupeřem byl markantní.
Máte pravdu. Plzeň nás přehrála, ale já si stále myslím, že jsme jim to až příliš usnadnili.
A čím?
Byli jsme od nich stále daleko, furt jsme před nima někam couvali. A když si soupeř navíc věří a vše jim vychází, tak to dopadlo jak to dopadlo.
Takhle to viděl i bývalý hráč Jablonce Roman Sokol.
Nevím, to je můj názor. Plzeň hraje dobře, ale my jsme jim vítězství usnadnili až příliš velkým respektem a menším nasazením.
Je vidět že se vám o tom hovoří hodně těžce.
Já bych nechtěl, aby to vyznělo tak, že se na to někdo vykašlal, to ne. Ale hráli jsme na ně až příliš jakoby bojácně. Například na provokatéra Petrželu měl někdo vystartovat a s míčem ho vzít tak, že ho odkopne až třeba na reklamu. To nám scházelo. Více tvrdosti. A my místo toho stále jen ustupujem, ustupujem a pak to takhle skončí. Možná by se prohrálo i tak, ale všichni bychom měli pocit, že jsme se o výsledek víc poprali.
Váš výkon vypadal od začátku ustrašeně.
Respektovali jsme sílu soupeře a chtěli jsme hrát jako na Spartě. Odzadu, ale nevyšlo to. Taky mi to přišlo, že jsme byli až moc ustrašení. Hráči Plzně samozřejmě rychlí jsou, ale kdyby byli tak dobří, tak jsou někde venku a ne v naší lize.
Co se s mužstvem děje?
Je to v našich hlavách, vždyť se podívejte jak všichni po zápase vypadáme. Na jaře nám to všechno vycházelo, věřili jsme si.
Vpředu jste byl opět sám. Přitom nehrál plzeňský nejlepší stoper Bystroň a byla větší šance se prosadit, ale přesto jste jejich obranu neprověřili.
Máte pravdu, byl jsem tam často sám. Prostě si nevěříme, tak radši každý šetří síly na to, aby hlavně stíhal dozadu. Prostě nemáme tu vůli nebát se to otevřít. To se musí zlepšit.
Letos poprvé jste vstřelil gól. Můžete říct, jak jste ho viděl?
Šel jsem na standardku, ale míč mě přelétl. Ani jsem pořádně neviděl, co se stalo, ale brankářovi snad míč vypadl z rukou, byl jsem u toho a dal jsem to tam. Pro mě dobrý, že jsem se konečně trefil, ale radší bych bral výhru.
Řekl jste, že si mužstvo nevěří. Co s tím?
Musíme se s tím poprat. Na jaře jsme šli na hřiště, rvali jsme se a většinou to dopadlo dobře. Teď nás čeká na Dukle pohár a prohry se prostě musí zarazit. Teď je třeba dát góly a vyhrát i za cenu, že ten výkon nebude takový.
Jiří Šálek
