Brankář Michal Špit označil jako rozhodující moment semifinálové odvety poháru České pošty brzký gól v jeho síti. „Spartě dát pak tři branky, to je složité," líčil zkušený gólman po vyřazení z domácí pohárové soutěže před branami finále.
Michale, nakonec porážka i přes dobrý výkon. Kde jste viděl klíčový okamžik zápasu?
Těžko říct, asi už ten brzký gól v začátku. Nechtěli jsme Spartu pustit do vedení, bohužel dostaneme góla ze standardky, což asi rozhodlo. Museli jsme pak dát tři góly a dát je zrovna Spartě, je složitý.
Dokázali jsme ale otočit nepříznivé skóre a dostat se opět do hry o postup, scházela jediná branka v sítí Vaclíka.
Byla tam asi desetiminutová pasáž, kdy to hořelo. Bylo to 2:1 a bylo to furt otevřený. Byly tam šance a Sparta se bála, ale vyšel jim další kontr a bylo rozhodnuto.
U rozhodujícího momentu byl záložník Loučka v sobouji s Kweukem, jak jste viděl tento zákrok, po kterém vaši spoluhráči jakoby přestali na chvíli hrát?
Mně přišlo, že zasáhl čistě míč a pak mu přes to přepadl. Ale faul je to tehdy, když to pískne rozhodčí a pan Jech to jako faul neposoudil, hrálo se dál a bylo to 2:2 ... Myslím si, že to bylo přes balon, ale i takového fauly se pískají. Nicméně zasáhl míč a pak tam teprve Luboš přepadl.
Hráli jste dnes i za trenéra Komňackého?
Pan Komňacký několikrát naznačil, že po sezoně skončí, takže si nemyslím, že toto měl být zápas jako za trenéra. On tady měl výborné sezony, čtyři roky jsme hráli nahoře, toto jaro je nepovedené, takže se to dá hodnotit jako náš nejhorší půlrok za jeho působení.
Sen o evropských pohárech se vám tedy rozplynul ...
Cílem klubu byla účast v evropských pohárech, což jsme nesplnili, takže tu sezonu budeme hodnotit asi jako neúspěšnou. Osobně mám ale z dnešního zápasu dobrý pocit. Tohle byl jinej Jablonec, než v posledních kolech. Bylo tam nasazení, agrese, byly tam šance a jestli budeme takhle hrát dál, tak nemám strach.
Cítili jste větší podporu od fanoušků? Diváci vám po zápase i přes porážku tleskali.
Já jsem to vnímal. Na tyhle zápasy se severočeský fanoušek vždycky dokáže připravit a mužstvo povzbudit. Tady se tleská za každou střelu, kdyby se hrálo s Duklou, tak to neocení, ale tady jsem po každém skluzu slyšel, jak ty lidi tím zápasem žijou a je jen škoda, že to není tak při každém zápase.