Jablonec nepoznal hořkost porážky ani ve čtvrtém kole nejvyšší domácí soutěže, a tak vévodí lize, zatím s pražskou Spartou. Tentokrát formu Baumitu odneslo Brno. Zápas skončil 1:4.
Jelikož byl průběh utkání již zaznamenán v pravidelné reportáži, tak není nutné jej psát znova. Pojďme se raději podívat, jaký pokrok hra Jablonce od generálky zaznamenala.
Je konec července a „nový" Jablonec v posledním zápasu před sezonou hostí druholigový Varnsdorf. Sice vede po trefé kanonýra Lafaty, ale hosté zápas otáčí a vyhrávají. Domácí Baumit působí mdle. Hráči nevědí, co mají hrát, není jasné rozestavení a všechny akce končí před vápnem soupeře. Další týden jsme přivítali ostravský Baník. Po podobném výkonu jsme urvali vítězství spíše vůlí a štěstím, než předvedenou hrou.
Střih.
Koncem srpna Jablonec stále neporažen a po dominantním výkonu si odváží zasloužené tři body z Brna, které kolo předtím vyhrálo v Plzni. Čím to? Podívejme se na nejdůležitější prvky tohoto zlepšení:
1)
Nová gólmanská jednička Roman Valeš. Nestačí nás udivovat. Jeho výkony budí ze sna nejednoho útočníka a pravidelně drží naši obranu nad vodou.
2)
Stoperská dvojice. Trenér Kotal v prvním kole zkoušel na stoperu Víta Beneše s Pavlem Eliášem, ale sami jsme mohli vidět, že toto spojení nefungovalo. V minulém kole už hrál Beneš ve dvojici s Filipem Novákem a Eliáš hrál na svém oblíbeném místě, na pravé straně obrany a souhra vzadu půdobí jistěji a zadáci prakticky nechybují. Z Beneše pomalu roste nejlepší stoper ligy.
3)
Střed zálohy. Jestli jsme něčím v derby přehráli Liberec, pak to byla bezpochyby záloha, zejména její střed. Luboš Loučka byl před sezonou jasnou volbou. Jenže koho dát k němu? Trenéři vsadili na Ondřeje Vaňka a postupem času i na nováčka Lukáše Zoubeleho, jehož výkony jsou milým překvapením a kolo od kola se zlepšují. Tato kompaktní trojka dozadu nepustí moc míčů a dopředu hýří aktivitou.
4)
Útočná fáze. Na papíře máme sice jenom jednoho útočníka, Davida Lafatu, ale to nic neznamená. Španělé opanovali Euro dokonce bez typického hrota. Není překvapením, že do útočení se vydává hned 5 nebo 6 hráčů, což soupeři často řeší fauly nebo sraženými balony na roh, z čehož profitujeme.
5)
Rozestavení.
Při pohledu na rozestavení i na zápas v Brně mi přijde, že hrajeme „stromeček", tedy rozestavení 4-3-2-1, kdy obrana je jasná, ve středu působí trojka Zoubele-Loučka-Vaněk, lehce nad nimi Piták s Kopicem a úplně vepředu David Lafata. V jiných ligách tímto stylem hrávalo milánské AC pod vedením Carla Ancelottiho a v současné době podobný styl praktikuje bohaté PSG, kterému právě ex-milánský stratég šéfuje. Jedná se o velmi efektivní složení, poněvadž na papíře je sice 5 středopolařů, ale dva z nich permanentně útočí a další 3 pod nimi je buď podporují nebo pomáhají obraně.
Doufám, že se Vám podobné články o našem Jablonci budou líbit a případné podněty a připomínky pište do diskusí. Budu jedině rád.
Jiří Šálek
