13. 10. 2012

Představujeme: Marek Kysela

V reprezentační pauze Vám představíme detailně další letní posilu Jablonce, kterou se stal obránce Marek Kysela. Talentovaný hráč přišel do našeho klubu z Interu Milán a v posledním kole se poprvé podíval do základní sestavy Kotalova týmu proti Českým Budějovicím.

V kolika letech a kde jste začal s fotbalem?

S fotbalem jsem začal v šesti letech v TJ Sokol Bolevice. Tam jsem hrál až do konce žákovského věku a pak jsem přestoupil do Viktorie Plzeň, kde jsem hrál tři roky.

Jak na tu dobu vzpomínáte?

Moc rád. Pro můj růst bylo dobré, že jsem tam přišel a že mě po prvním tréninku přeřadili mezi starší. Jako čtrnáctiletý jsem hrál za šestnáctku, a tak to pokračovalo dál. Dokonce jsem jako sedmnáctiletý hrál jeden zápas za starší dorost, kde hráli i devatenáctiletí. V tom zápase jsme hráli s Olomoucí

o titul a vyhráli ho. Tenkrát jsem nastoupil za zraněného kluka, na kterého se přijel podívat skaut z Interu Milán. Protože se mi zápas zřejmě povedl, projevil o mě zájem.Navštívil naši rodinu a vše se domluvilo.

Co se domluvilo?

Přestup do Interu Milán.

A to vás viděl pouze v jednom zápase?

Nebylo to jen v tomhle utkání. Viděl mě několikrát i v reprezentaci, za kterou jsem nastupoval. Ale po zápase v Olomouci se rozhodlo o mém přestupu.

V sedmnácti jste se stěhoval daleko od rodičů. Co na to říkali?

Táta s tím souhlasil, kdežto mamka moc ne, ale nakonec povolila. Já jsem souhlasil hned, protože se naskytla velká šance, kterou jsem chtěl využít.

Nebránila vám Viktorka v odchodu?

Ani ne. Tehdy tam byl pan Kříž a vše se domluvilo v pohodě.

Jak na působení v Interu vzpomínáte?

Moc rád. My mladí jsme bydleli společně kousek od tréninkového areálu. Oni tam mají dvě střediska. V jednom je áčko a v druhém juniorka. Přišel jsem tam hodně mladý, a nastoupil jsem proto nejdřív do devatenáctky. To byla taková přípravka pro juniorku. Moc rád vzpomínám na společné tréninky s áčkem.

Prvním rokem jsme jeli na soustředění do New Yorku. Hodně jsme cestovali.

Jak vypadal tréninkový areál Interu?

Ligová utkání hrají společně s AC Milán na městském stadionu, ale tréninková střediska mají každý svoje. My jsme ho

měli za Milánem, asi půl hodinky autobusem. A vybavení? Prostě paráda!

Kde se víc trénuje?

Řekl bych, že tady. Tam je to hodně o balonu, i když tady v Jablonci za trenéra Kotala je to podobné. Hrají tam různé hry jak nohama, tak i rukama a hodně se věnují taktice.

Jak dlouho jste v Interu působil?

Čtyři roky, z toho rok jsem hrál za devatenáctku a tři roky za juniorku.

Kterého úspěchu si nejvíc ceníte?

V juniorce jsme vyhráli italskou ligu. Velmi si cením výhry v prvním ročníku juniorské ligy mistrů. Postoupili jsme do finále, které jsme hráli v Londýně.

Proč jste se vrátil domů?

Zpočátku jsem tam chtěl zůstat, ale nedohodli jsme se na smlouvě. Já byl pak volný hráč. V lednu přišel Jablonec, projevil zájem a já jsem to podepsal. Pak Inter ještě přišel, ale to už bylo pozdě.

Ale na jaře jste ještě hrál v Interu. Proč ne v Jablonci?

Dobíhala mi tam smlouva a nevěděli, že jsem to od léta podepsal Jablonci.

Jste odchovancem Plzně. Ta o vás zájem neprojevila?

Slyšel jsem, že trošičku jo, ale už bylo taky pozdě. Jablonec byl rychlejší.

Těšil jste se do Jablonce?

Určitě, vždyť se tady hraje každým rokem o evropské poháry a patří mezi naši špičku. Navíc tady končil ze zdravotních důvodů Petr Zábojník a odešel i Petr

Pavlík. Oba jsou obránci a viděl jsem šanci prosadit se tady víc než v jiných klubech.

Zatím jste se však do základní sestavy neprosadil. Nejste z toho zklamaný?

Nejsem. Jsem stále ještě dost mladý. Jsem rád, že dostávám šanci zahrát si v pohárových zápasech a důležité je, že hraju pravidelně za juniorku. Na svou šanci čekám a věřím, že se jí dočkám.

Uvedl jste, že hrajete na místě stopera. Hrál jste někdy také na kraji obrany?

Zkoušel jsem to, ale moc mi to nešlo. Ale teď v systému, jak hraje ligové áčko na tři zadní hráče, můžu hrát kdekoliv.

Trénujete ještě navíc sám?

Ne. Já se přiznám, že jsem trošku lenoch. Trénujeme dost a stačí mi to.

V Jablonci bydlíte?

Ano.

Nevadí vám menší kopcovité město?

Nevadí. Kopce mám rád. Když bych si mohl vybrat, tak radši jedu na dovolenou do hor než k moři.

Jaké máte koníčky?

Cestování, basket a mám rád i zimní sporty.

Máte svůj fotbalový vzor?

Nikdy jsem ho neměl, ale líbí se mi stoper Barcelony Pique.