Každý kalendářní rok bývá v Jablonci nad Nisou zakončován Silvestrovským desetibojem. V Městské atletické hale probíhá tradiční týmový boj v netradičních disciplínách a třetím rokem ve startovním poli nechybí ani tým jabloneckýcm fotbalistek. Rozlučka v rokem 2012 nabídla postupné zdolávání překážek v podobě běhu pětinožky, skoku dvojic z místa do dálky, kopu míčem na přesnost, hodu šipkou, pivní štafety, hodu pingpongovým míčkem levou rukou do dálky, hodu na basketbalový koš, posunu houbiček, běhu na 50 metrů pod překážkami a štafety na 10x 30 metrů s medicimbalem.
Sestava týmu jabloneckých fotbalistek, jejich realizačního týmu a přátel pod tradičním názvem Čertice zápolila ve složení: Pavlína Kšandová, Michaela Helikarová, Andrea Klápšťová, Nela Tuhá, Andrea Volejníková, Nikola Römišová, Tereza Volejníková, Sabina Skalická, Jan Štol, Petr Němec, Adam Aubrecht, Petr Mikula, Rudolf Kožený, Jaroslav Navrátil a Dan Bárta. Celý tým si vedl nadmíru znamenitě. Vstup do desetiboje sice nevyšel podle představ, neboť v první disciplíně pětinožka ve složení Pavlína Kšandová, Michaela Helikarová, Andrea Klápšťová a Nela Tuhá jako jediná v soutěži cestou do cíle hned dvakrát upadla a ačkoli dle pravidel fair play svůj závod dokončila, s absolutně nejhorším časem v historii Silvestovského desetiboje získala jediný bod za poslední místo. A ani po druhé disciplíně nebyly vyhlídky na úspěch o moc lepší. Nohami k sobě svázaná dvojice skokanů z místa do dálky Petr Němec a Dan Bárta sice nepřepadla dozadu a tak byl její výkon měřen, ale bohužel stačil pouze na zisk dvou bodů za místo předposlední. Pak však přišel zásadní obrat ve vývoji. Tým zabral v pravý čas a postupně se začal čím dál více drát do popředí. Že tým fotbalistek zvítězil v disciplíně kopu na přesnost, ve které deset členů družstva trefovalo netypickým míčem poměrně vzdálenou malou branku s nevyzpytatelným převýšením během dráhy letu míče, to nikoho moc nepřekvapilo a ruku na srdce, v této disciplíně povinnost velela brát metu nejvyšší! Prvních 7 připsaných vítězných bodů bylo ihned v další disciplíně zopakováno a Čertice dokonale smazaly manko. V hodu šipkou na terč všech deset vybraných šipkařů v první řadě terč trefilo a tak každý připsal na konto týmu nějaký ten bod. Zcela fantasticky se navíc hody vydařily Pavlíně Kšandové a Petru Mikulovi, kteří zopakovali výkon Jéni Štola z před dvou let a oba trefili nejvyšší možnou padesátku a druhá výhra v řadě byla na kontě Čertic. Pátá disciplína přinesla skutečnou zkoušku ohněm. Pivní štafeta je poměrně brutální záležitostí, kdy pět vyvolených pije půllitr piva v řadě za sebou na čas. Kdo dopije, obrátí nad svou hlavou skutečně prázdnou lahev po pivním moku a předává štafetu dál. Pětice statečných ve složení Petr Mikula, Jan Štol, Dan Bárta, Petr Němec a Jaroslav Navrátil se vypjala k obdivuhodnému výkonu, jednoznačně nejlepším časem vyhrála svůj "rozběh" či možná trefněji řečeno svůj "rozpij" a v konečném účtování připsala do týmové kasy nádherných pět bodů za celkové třetí místo. Následovala disciplína, která byla pro Čertice v předešlém roce naprosto kritickou - hod pingpongovým míčkem levou rukou do dálky. Opět desítka vybraných postupně házela po sobě, když každý další začínal v místě, do kterého dohodil jeho předcházející kolega. A přišla věc naprosto nečekaná. Soubor jabloneckých fotbalistek doházel druhý nejdále a rázem se ujal v soutěži vedení! Následoval hod na basketbalový koš pochopitelně opět se speciálními pravidly. Kdo trefil koš a ještě stačil po svém úspěšném hodu chytit do rukou košem propadnutý míč, připsal na konto týmu 3 body, kdo trefil koš a následně míč již nechytil, připsal body 2 a kdo sice koš netrefil, ale trefil alespoň desku a poté míč chytil do rukou, připsal bod. Všechny ostatní varianty body nepřinášely. Tým Čertic si vedl suverénně a skvělým výkonem si nejen udržel, ale i výrazně zvýšil své průběžné vedení v soutěži. Osmá disciplína přinesla zrádné houbičky, což znamená, že vybraný člen týmu si uváže kolem pasu prázdnou láhev od piva a jejím kmitáním mezi nohama posouvá dvě k sobě svázané houbičky na mytí nádobí po běžecké dráze do vytyčeného cíle a reprezentant Čertic Petr Mikula si vybral kopec smůly. Nejdříve ve svém "rozběhu" nebo opět možná trefněji řečeno "rozšoupu" ztratil láhev důsledkem prasklého provázku, na kterém držela a hrozila diskvalifikace. Vedení družstva však bravurně zvládlo svou diplomatickou úlohu a u poroty vybojovalo možnost opakování "rozšoupu" svého zástupce. Ten však již na dráze bojoval pouze osamocen bez motivace vyplývající z těsné blízkosti soupeřů a trochu i sám se sebou a nakonec z toho bylo pouze předposlední místo přinášející do celkového hodnocení pouhé 2 body. Vzhledem k náskoku z předešlých disciplín to však stále stačilo alespoň na udržení průběžného celkového 2. místa. Devátá disciplína nabídla běh na 50 metrů pod překážkami smíšeného dua. Čertice v ní reprezentovali Nela Tuhá a Adam Aubrecht. Oba se s netradičním během vypořádali skvěle, pro tým vybojovali v silné konkurenci cenné 4 body a tím ho dotáhli opět na dělenou vedoucí pozici v celém desetiboji před poslední disciplínou! Tou byla štafeta na 10x 30 metrů s předáváním medicimbalu. Deset členů odhodlaného družstva hodlalo udělat vše pro zcela nečekaný a nesmírně cenný úspěch. Štafetu tým rozeběhl báječně, každý svůj úsek odeběhl zodpovědně a na hranici možností a až do závěrečné předávky tým Čertic bojoval o vítězství. 30 metrů před cílem však přišel šok a medailové oslavy se bohužel nenávratně rozlynuly. Dan Bárta předal mecimbal finišmanovi Jardovi Navrátilovi, který se tolik soustředil na svou desetibojařskou tečku, až zřejmě v návalu nervozity nezvládl štafetu převzít, medicimbal mu upadl a byl konec nadějím na stupně vítězů. Tak hodně vyrovnaný závod byl. Kdyby finišman doběhl zdárně do cíle, bral by tým skvělé stříbro. Kdyby do cíle jen došel, byl by z toho týmový bronz a tím pádem také velký úspěch. Pád medicimbalu na zem však odsoudil Čertice k přičtení pouhého jednoho bodu za poslední místo ve štafetě a přišel tvrdý propad až na celkové 5. místo v soutěži. Až do posledních třiceti metrů před cílem celého Silvestrovského desetiboje se však družstvo drželo na čele mezi všemi ostatními mnohem ostřílenějšími atlety a jeho výkon byl nakonec větším vítězstvím než zisk medaile. Sport v poslední den roku opět ukázal, jak umí být krásný a stejně tak tvrdý a smutný. Co však ukázal ještě k tomu a to je mnohem důležitější, že stmeluje lidi, přináší zábavu a nabízí probouzení týmových duchů! Čertice, to byl tentokráte jednolitý celek, který si soutěž užil, který držel při sobě a který fungoval tak, jak by měl nejen v poslední den roku, ale stále - byl partou, která společně slavila vítězství a stejně tak společně přijímala porážky. A ve finále se radovala hlavně z toho, že si společně zasoutěžila a bylo jí přitom fajn! A závěrem ještě jedna poznámka, která rozhodně není myšlena nijak škodolibě. I přes již nečekaný tvrdý pád z výšin v poslední možné chvíli se tým Čertic v konečném pořadí udržel před tak nadupanými soupeři, jako byl například v pořadí šestý FC Beercelona s čerstvou Sportovkyní České republiky roku 2012, dvojnásobnou olympijskou vítězkou a držitelkou světového rekordu v hodu oštěpem Bárou Špotákovou ve svém středu. Takže pro tým hned dvě skvělé výhry - jednak umístění před sportovní hvězdou a hlavně především zazávodění si s úspěšnou atletickou reprezentantkou naší země, která nemá problém zasoutěžit si třeba i s mladými fotbalistkami. Silvestrovský desetiboj 2012 je nyní již minulostí stejně jako celý rok 2012. Na prahu roku 2013 již lze pouze říci, DÍKY za něj a na viděnou příště!!! :-)