Absence jistoty a sebevědomí dle útočníka Jana Svátka vedla k nakopávání dlouhých míčů, které s přehledem sbíral v duelu Jablonec – Austria soupeř. Taktický záměr hrát kombinačně po zemi se tak nepodařilo naplnit a nakonec byl s výsledkem spokojenější soupeř.
Honzo řekněte,proč jsme byli v první půli tak zakřiknutí?To kdybych věděl…. . Jakoby jsme se báli hrát, chyběla nám jistota a trochu sebevědomí. Všechno jsme zpomalovali, nehráli jsme přímočaře, kdybychom hráli kombinačně po zemi, tak bychom se tam dostávali daleko víc, protože jejich obrana byla ve vzduchu výborná.
Máte pravdu, dost balonů bylo nakopávaných a někteří diváci na tribuně si vzpomněli na hru, kterou jsme tady předváděli za trenéra Paličky.
K nakopávaným balonům nemělo vůbec dojít. Měli jsme se lépe pohybovat a hrát i více po křídlech, na druhé straně nás soupeř měl dokonale přečteného. Až v závěru, kdy jsme chtěli dát druhou branku, se dopředu vysunuli Jirka Homola a Milan Fukal a vysoké balony tam chodili, ale nic z toho nebylo. Na druhé straně jsme měli asi čtyři vyložené šance, z toho musíme dávat góly. Vemte si, že proti Budějovicím jsme jich měli aspoň šest, ale dali jsme jen jednu branku.
V prvním poločase jste také jednu čistou šanci měl, to snad ani nešlo zahodit.
Máte pravdu, byla to tutovka. Míra Baranek mi to tam dal přesně a viděl jsem, že gólman vybíhá, tak jsem to chtěl dát podél něho po zemi, ale bohužel jsem mířil vedle.
O Austrii se říkalo, že mají slabou obranu, ale dneska se to neprokázalo.
Oni tam mají jen dobré hlavičkáře a dneska jsme jim to nakopávanými balony usnadnili. Kdybychom hráli přes strany, tak se tam dostat dalo.
Je vidět, že jste hodně zklamaný.
Kdo by nebyl? Vždyť jsme v obou zápasech byli zcela vyrovnaným soupeřem a dnešní utkání jsme měli jednoznačně vyhrát.