Valenta věří v záchranu

Hvězdou utkání Jablonec – Teplice byl bezesporu záložník Jiří Valenta, který se po delší odmlce objevil v základní sestavě. Věří, že se podaří na zlepšený výkon navázat na jaře a zachránit tak pro Jablonec první ligu.

Po delší době jste opět dostal šanci v základní sestavě a podal jste velmi dobrý výkon.
Jestli můj výkon byl dobrý to musí posoudit trenéři, ale je fakt, že jsem hrozně šťastný, že jsem šanci dostal, protože si myslím, že už na tréninku jsem odváděl dobrou práci a bylo otázkou času, kdy mně trenér tu důvěru dá. Navíc jsme vyhráli, takže jsem moc spokojený.

V diskusi s asistentem trenéra Jožkou Weberem jsme o Vás hovořili a on říkal, že potřebujete hodně potrénovat a že šanci určitě dostanete.
Měl pravdu. Na mistrovství světa do dvaceti let jsem se zranil a skoro měsíc a půl jsem byl bez zátěže. Za trenéra Kozla a i teď za trenéra Komňackého jsem se fyzičku snažil dohnat a myslím si, že už jsem stoprocentně připravený. Je jen škoda, že už je závěr sezóny, ale věřím, že to na jaře bude dobrý.

Vy byste si jí rád prodloužil?
Protože jsem dlouho nehrál, tak jo, ale nevím, co by tomu říkali kluci. Ti už toho asi mají dost.

První poločas byl náš. Snažili jste se střílet ze všech pozic, dobře jste kombinovali a hlavně dřeli.
Máte pravdu, všichni toho máme dost. Měli jsme hodně šancí a kdybychom dali další branku, asi by byl ve druhé půli klid. Takhle jsme se museli hodně věnovat obraně, protože výkon Teplických šel nahoru.

A šlo dát ještě druhý gól?
Myslím si, že z nějakého protiútoku jo. Já sám jsem tam měl také jeden útok, který mi nevyšel, i Sváťa /Svátek/ to tam při své šanci mohl řešit trošku jinak, ale možná lépe postavené kluky neviděl.

Hodně jste také hráli po stranách a centrovali do vápna, což bylo zřejmě jedním z taktických záměrů.
Už před zápasem jsme si říkali, že ty balony musíme dávat do strany a že je před bránu také musíme dostat a navíc nám trenér říkal, že brankář Slavík je ve výbězích trošku nejistej a že tam těch balónů máme dávat co nejvíc. Škoda jen že ta mi tam jedna hlava nespadla. Ale nakonec to tam spadlo a jsme moc rádi.

Před koncem zápasu jste po zákroku soupeře ležel ve vápně, potom jste vstal a snažil se soupeři akci zastavit. Co se Vám stalo?
V souboji mě soupeř píchnul prstem do oka, tak a bolelo to. Ale kluci na mě volali, že se to na nás valí a protože to rozhodčí nepřerušil, tak jsem musel vstát, i když jsme na jedno oko skoro neviděl. Až to bylo za náma, tak jsem se nechal za lajnou ošetřit.

V tabulce jste třetí od konce, takže nakonec spokojenost?
Když jsme čtrnáctí, tak přece o žádné spokojenosti nemůže být řeč. O to víc musíme přes zimu makat a věřím, že ligu pro Jablonec zachráníme.